Novinka obalka.jpg

   Cena: 100,- Kč

Přidat knihu do košíku

Dějiny kazatelské stanice v Mladé Boleslavi

Karel Hájek, Jan Mašek

Krátká anotace:

Dějiny kazatelské stanice a pozdějšího evangelického sboru v Mladé Boleslavi.
Kapitoly z kroniky Karla Hájka z roku 1962 doplnil Jan Mašek.

Grafická úprava Tereza Marečková.

Doporučená prodejní cena 140 Kč.
V internetovém obchodě sleva.

Popis knihy:

Evangelíci v Mladé Boleslavi založili roku 1897 kazatelskou stanici, která organizačně náležela ke sboru v Mělnickém Vtelně. Roku 1920 se z ní utvořil samostatný sbor Českobratrské církve evangelické.
Už roku 1877, tedy dvacet let před založením kazatelské stanice bylo na boleslavských školách zahájeno vyučování evangelického náboženství.
Kniha o dějinách kazatelské stanice vychází ke 120. výročí jejího založení a zabývá se nejen její historií, ale i školami a vyučováním v Mladé Boleslavi.

Ukázka:

Z předmluvy Jana Maška:
Na rok 2017 připadá několik výročí týkajících se evangelického sboru v Mladé Boleslavi. Především, uplynulo 120 let od vzniku zdejší kazatelské stanice evangelického reformovaného sboru v Mělnickém Vtelně, předchůdkyně pozdějšího filiálního (1919) a posléze od roku 1920 samostatného mladoboleslavského sboru. Snahy o její založení byly již dříve, v roce 1877 bylo zahájeno vyučování evangelického náboženství na boleslavských školách a od roku 1887 již lze mluvit o systematickém úsilí, jež vyústilo 1. srpna 1897 v ustavení kazatelské stanice v Mladé Boleslavi.
Vznik a činnost kazatelské stanice v Mladé Boleslavi byla ve své době, 20 let před slučovacím sjezdem, unikátním ekumenickým projektem. Jednak tím, že iniciativy k jejímu založení se chopili nejen domácí evangelíci, resp. mateřský sbor v Mělnickém Vtelně, ale rovněž představitelé vzdálenějších sborů v Hořicích, Chlebích, Lysé nad Labem nebo v Libštátě. Mnohem důležitější však je, že práce v Mladé Boleslavi probíhala v úzké spolupráci reformovaného sboru ve Vtelně a evangelického, tedy luteránského sboru v Kovanci. Třebaže v roce 1903 byla formálně v Boleslavi založena vlastní kazatelská stanice kovaneckého sboru, fakticky lze i nadále mluvit o společné kazatelské stanici se sdílenými prostory, vzájemným zastupováním obou farářů při křtech a sňatcích i při vyučování náboženství. Nemalou měrou se na fungování kazatelské stanice podílel i místní „ochranovský“ sbor, zejména po příchodu kazatele Václava Vančury. Opět šlo o výpomoc s funkcemi a od roku 1917 dokonce ochranovští poskytli kazatelské stanici prostor ve své modlitebně. V témže roce, tedy právě před sto lety, také vyvrcholilo úsilí o to, aby kazatelská stanice měla vlastního duchovního. Stal se jím František Ženatý, který se na podzim 1917 představil v Mladé Boleslavi i v Mělnickém Vtelně a 13. ledna 1918 byl vtelenským staršovstvem zvolen vikářem pro Mladou Boleslav.
Vzhledem k těmto všem výročím jsem připravil k vydání rukopis Karla Hájka, posledního faráře vtelenského sboru,který v roce 1962 zpracoval na základě dokladů z vtelenského archivu dějiny mladoboleslavské kazatelské stanice. Jde o součást jeho šířeji koncipovaných dějin vtelenského sboru, z nichž jsem použil dva oddíly, věnované vlastní kazatelské stanici a školám a vyučování v Mladé Boleslavi. Do textu jsem zasahoval jen minimálně, i když dnes po padesáti letech zní Hájkův jazyk archaicky. Rozčlenil jsem jej do kratších kapitol a celému Hájkovu vyprávění jsem předřadil šest vlastních kapitol věnovaných předcházejícímu období.
Jan Mašek, Praha 2017

Název edice:
ISBN: 978-80-88084-13-6
Rok vydání: 2017
Info (vazba, počet stránek): brož., 166 s.