Novinka obalka.jpg

   Cena: 100,- Kč

Přidat knihu do košíku

Africká filosofie

Alena Rettová

Krátká anotace:

Přehledná příručka africké filosofie, jejích dějin, trendů a problémů. Představuje ve stručném přehledu nejvýznamnější myslitele Afriky a jejich díla.

Doporučená cena 200,- Kč,
v internetovém obchodě sleva 50 %.

Popis knihy:

Obálka Christina Dumalasová

Ukázka:

Otázka africké filosofie

Diskuse o existenci a povaze africké filosofie zaměstnávala africké intelektuály po řadu let, rozpoutávala prudké spory a dá se říci, že tento její potenciál dosud není vyčerpán.

Existuje africká filosofie? Co je africká filosofie? Co je vlastně „filosofie“? A v čem může být filosofie „africká“? – Takové a podobné znepokojující otázky rozbouřily hladinu emocí nejen v Africe: obdobné rozpaky vznikají při snaze definovat i další „regionální“ filosofie, zejména latinskoamerickou. V Latinské Americe se vydělila zejména hnutí akcentující nutnost, aby filosofie byla nápomocná v boji za politickou a sociální rovnoprávnost chudých národů s národy bohatými, známá pod pojmy „teologie“ a „filosofie osvobození“.

Ovšem problematika africké filosofie má svá specifika: v Africe neexistuje, s výjimkou Etiopie a Egypta, domácí psaná tradice; Afrika byla zplundrována staletími otrokářství; trpěla politickou a ekonomickou závislostí danou kolonialismem, s jejím přidruženým negativním dopadem na mentalitu kolonizovaných, a dosud trpí problémy neokolonialismu; Afrika byla také nejvíce stižena rasismem. Staletí nadvlády měla vliv na potlačení nebo zničení domácích kulturních tradic, zpochybnila jejich hodnotu a i hodnotu jejich lidských nositelů.

Neexistence, předpokládaná nebo reálná, autochtonní filosofické tradice byla vnímána jako znak inferiority Afričanů, často posloužila jako prostředek pro ospravedlnění politických opatření, jimiž byli Afričani sníženi na úroveň zvířete – nerovnoprávného a rovnoprávnost si nezasluhujícího. Takové ideologie umožnily čisté svědomí, ba hrdost otrokářů a kolonizátorů, kteří se ujali „white man’s burden“. Proti tomu se zdvihla vlna odporu myšlenkových hnutí usilujících o emancipaci a rehabilitaci černochů.

Návrat důstojnosti černé rase měl zpočátku formu různých nacionalistických ideologií inspirovaných Herderem i Gobineauem (pannegrismus, panafrikanismus, négritude a řady dalších) a získal rozhodující impulz obzvláště při otřesech západní civilizace, jimiž byly obě světové války. Tyto ideologie usilovaly o kulturní decentralizaci Západu – od uznání specifické role jednotlivých národů a „ras“ až po obrácení hierarchie hodnot (namísto obdivu k vynálezům Západu obdiv k lidem, kteří „nic nevynalezli“ atp.).

Ovšem takové pozice byly také problematické a z mnoha důvodů těžko dlouhodobě udržitelné a z nespokojenosti s nimi se rozvinula debata o povaze africké filosofie. Proti partikularismu těchto ideologií vystoupili myslitelé zastávající univerzalistické chápání filosofie, v němž lokalizace filosofie není nikterak její bytostnou komponentou, určující rozhodujícím způsobem její téma i metody, nýbrž jen nahodilým geografickým faktem, nemajícím vliv na vlastní filosofickou činnost a její výsledky.

Někteří autoři dodnes zastávají zcela nekompromisní představy o filosofii jako univerzální disciplíně a tvrdě odsuzují pokusy o nalezení specificky africké filosofie. S názory Marciena Towy, Paulina Hountondjiho, Odery Oruky nebo Kwasi Wiredua, kteří představují nejrepresentativnější formulace těchto pozic, se seznámíme podrobně později. Ovšem podobně kategorická tvrzení předkládají i myslitelé pocházející z jiné tradice, např. někteří křesťanští filosofové a teologové.

Stephen Theron, myslitel vycházející z tomistické tradice, se staví velmi kriticky k snahám Afričanů o nalezení vlastní filosofie:

"Je příznačné, že filosofická sympózia nebo kongresy, které se v Africe organizují, se zdají být častěji o filosofii, než že by byly plánovitými cvičeními ve filosofii. Obvykle je více než polovina příspěvků zaměřena na témata jako hledání specificky africké filosofie nebo to, jak by filosofie mohla přispět k „africkému rozvoji“.

Tyto zjevně narcisistické tendence poškozují intelektuální život v Africe. Za zaváděním, v plném smyslu oprávnění, těchto témat je nevyslovený předpoklad, že každá skupina nebo kultura vytvoří v přirozeném běhu věcí sama ze sebe v příhodném čase jak počátky tak budoucí vývoj autentické filosofické tradice.

Avšak neexistuje žádný důkaz, který by tento předpoklad zaručoval. Můžeme snad poukázat k nejvýše třem nezávislým zrodům filosofické tradice, tedy tradice reflektivního nebo kritického myšlení vědomě zacíleného na objasňování symbolických či zahalených forem řeči nebo vědomí za účelem dosažení nezahalené (aletheia) pravdy. Těmi by bylo to, čeho bylo dosaženo v Řecku, Indii a Číně."

Podobně Henri Maurier, misionář z řádu Bílých otců (Pères Blancs):

"Filosofie ustavuje, podle našeho názoru, přísnou a exaktní disciplínu, která má svou vlastní metodu a dlouhou historii. Zrozena v Řecku, rozvíjena v západní civilizaci, je nástrojem, který musíme brát tak, jak je, tak jako nástroj vědy nebo matematiky. Tudíž se ani trochu nesnažíme o určitou africkou cestu filosofie, nýbrž míníme použít na africké danosti západní filosofickou metodu."

Stejný postoj zastává i jihoafrický filosof Augustine Shutte, který vychází rovněž z aristotelsko-tomistické filosofické a teologické tradice a své poznatky aplikuje zejména na problematiku práce a gender v Jihoafrické republice.

Naproti tomu jiní autoři se staví i v dnešní době velmi smířlivě k hledání specifické africké filosofie a navazují více či méně explicitně na myšlenky protagonistů „etnofilosofie“ Tempelse, Kagameho, Senghora či Mbitiho. Filosofové Ruch a Anyanwu ve své společné knize opravují extrémní pozici Paulina Hountondjiho a zakládají svou představu africké filosofie na zevrubném pochopení mýtu jako východiska každé filosofie. Stejně tak obhajuje „etnofilosofii“ senegalský myslitel Alassane Ndaw.

Řada autorů usiluje o nalezení střední cesty. Hledají způsob ocenění africké tradice za současného dodržování přísných nároků kladených na filosofii.

Název edice: Afrikanistika
ISBN: 80-86057-14-3
Rok vydání: 2001
Info (vazba, počet stránek): brož., 238 s.