Vesečtí z Vesce

Dalibor Stejskal

Krátká anotace:

Kniha je rozebrána.

Historie starého českého šlechtického rodu, který na politických změnách v této zemi dokázal vždycky prodělat. Autor (1908-1984) byl lékař; v době, kdy z politických důvodů nemohl dále působit na Univerzitě Karlově, prostudoval a pečlivě sepsal všechny zmínky o rodu své manželky, rozené Vesecké z Vesce.

Doporučená cena 290,- Kč,
v internetovém obchodě sleva 15 %.

Popis knihy:

Kniha obsahuje veškeré údaje o rodu Veseckých z Vesce od prvního známého předka Purcharta z Vesce (1223) až do roku 1935 - roku svatby autora s Marií Antonií Veseckou z Vesce. Autorův syn otcovu knihu doplnil o další osudy rodu až do roku 2004.

Ukázka:

V tragickém roku 1634 je Fridrich Vesecký zúčastněn nepřímo na velké tragédii Valdštýnově. Vévoda frýdlantský dobře věděl, jak se jeho situace v základě mění... Chce zachrániti svůj peněžní fond jičínský. Proto dne 21. II. 1634 dává svůj příkaz zemskému hejtmanu Jetřichu Malovcovi z Malovic k vyzdvižení peněz z důchodního úřadu jičínského. Bylo vyzdviženo celkem 39.164 a půl kusů dukátů v ceně 117.463 a půl zlatých rýnských, které od rady komory frýdlantské Baltazara Leopolda z Künel a jeho adjunkta Adama z Aichenfelsu (jak tito o tom dne 25. III. 1634 císařskému komisaři statků frýdlantských Zdeňkovi Libštejnskému hraběti z Kolovrat zprávu podali) hejtmanu panství Hanšpachského byli odvedeny (Hanšpach se nachází u Šluknova). Hejtman tento však pro nebezpečí s tím spojené nechtěl již těchto peněz přijati, nýbrž poslal je v pytlech s obilím do Perny, kdež je rada Künel v bytu pana Vchynského za přítomnosti hejtmana Fridricha Veseckého do železných truhel uložil. Když pak následujícího dne přišla do Perny zpráva o zavraždění Vchynského v Chebu současně s Valdštejnem, byl tento poklad na poručení kurfirsta saského zinventýrován a peníze brzy po tom do Drážďan převezeny.
Co zbývalo panu Fridrichu Veseckém. Byl císařem dekretem z roku 1629 vyhoštěn ze země české, skryt ve službě Valdštejnově trval však dále ve své vlasti, ale nyní po zavraždění vévody frýdlantského, kdy převezením valdštejnského pokladu ke králi saskému se znovu proti domu habsburskému postavil, nemůže se do Čech zpět vrátiti. V Sasku však nemohl rovněž v Pirně zůstati, nechtěl-li své bratrské vyznání zaměniti za lutheránské. Kurfirst saský, král Jan Jiří, netrpěl na svém území jiného vyznání náboženského nežli lutheránské. A tak nezbývá než opět stěhování tam, kde českobratrské vyznání požívalo zvláštní ochrany, do Žitavy, kde již dříve se pan Fridrich Vesecký několikráte ocitnul. Již v roce 1630 byl totiž pan Fridrich Vesecký v Žitavě a nelze zjistiti za jakýchto okolností. S největší pravděpodobností bylo tomu při jednání rázu vojenského. Jedno však máme zjištěno, že z tohoto roku za pobytu pana Fridricha Veseckého v Žitavě vzniklo jeho heslo tak, jak je máme zachováno v současném Stambuchu:
V Žitavě roku 1630 v úterý po družebné neděli — Fridrich Vesecký z Vesce, českobratrský emigrant: „Pán Bůh jest mé potěšení ve všelikém mém soužení.“

Název edice:
ISBN: 80-86057-27-5
Rok vydání: 2005
Info (vazba, počet stránek): váz., 352 s.