Hovory s Havly

Radim Palouš

Krátká anotace:

Rozhovory s Václavem Havlem a s jeho bratrem Ivanem M. Havlem o politice, myšlení a věření.

Doporučená cena 45,- Kč,
v internetovém obchodě sleva 15 %.

Popis knihy:

Autor je filosof a bývalý rektor Univerzity Karlovy. Jeho rozhovory s oběma Havly jsou "dálkové", v nichž autor klade otázky a partnerovy odpovědi formuluje na základě jeho publikovaných textů.
Fotografie z archivu Radima Palouše. Fotomontáž na obálce vytvořila Kateřina Scheuflerová.

Ukázka:

Pravíš o sobě, Václave, jaký žes filosof; tvrdíš, že i když co chvíli filosofuješ, je prý tvé filosofické vzdělání, i když už od mládí rád čteš filosofické knihy, víc než chatrné a útržkovité! Co mám k této tvé poznámce říci? Nesedíme sice při této diskusi v téže místnosti, avšak hodlám přece jen pokračovat s tebou v rozhovoru o tom, zda a jak filosofuješ či nikoli. Protože svá dosavadní slova, i ta s filosofickým zaměřením, usiluješ vyslovovat závazně (viz tvé Slovo o slově), a protože jsi hotov za ně ručit jako za jeden celek (nenapsals, že vlastně zastáváš stále stejný názor?), odvažuji se k nim v průběhu našeho rozhovoru stále odkazovat. Budu se co nejpoctivěji snažit, abych tvůj hlas nijak nezkreslil a abych tě co nejvěrněji interpretoval v duchu celkového i dílčího kontextu tvých výkladů. Vím, žes tedy prostudoval leccos z filosofické literatury a, jak dosvědčuješ, nikoli jen abys jaksi >zaplnil< mezery ve svém vzdělání, nýbrž s vnitřním zájmem tazatele, který se ptá po základech skutečnosti, jíž a v níž žijeme. Napsals například, žes četl Patočkův „Přirozený svět jako filosofický problém“ s horečným vzrušením a žes potom prostudoval všechno, co se ti od něho podařilo sehnat. Ptám se: Nepatří vlastně k výbavě opravdu filosoficky orientovaného myslitele i hluboká pochybnost o pravosti vlastního hloubání? Vždyť filosofie je přece filo sofie, tedy nikoli sofia moudrost, ale pouze filia láska k ní, k tomu, co nemám k dispozici, po čem pouze neodolatelně toužím. Filosofie není jen jakási odbornost, je to filia, »erotická« vášeň duchovní vazby, jejíž opravdovost se nemůže přirozeně spokojit s naivním amatérismem, avšak ani sebevětší sečtělost nevysupluje nefalšovanou zaujatost věcí samou, jíž přece není počet filosofů, s nimiž se člověk seznámí. Ostatně žádný filosof se nemohl seznámit se všemi filosoficky relevantními mysliteli! Patočka mi jednou řekl, že filosofie je vlastně jedna, i když rozptýlena porůznu. Takže s pravým filosofováním lze se setkat třeba „jen“ v dialogu se Sokratem a netřeba naříkat, že s ostatními filosofy jsme se nesetkali. Či lépe: je třeba naříkat, a to neustále, vždyť tomu nás učí právě týž Sokrates: on totiž ví o svém nevědění, ví o lidské neabsolvovatelnosti filosofické pouti, ví o lidském „bytí na cestě”. Filosofování je přece pokorným hledačstvím, podřízeností tomu, co platí.

Říkáš, že to jsou věci tobě dobře známé! Rozpomínáš se na své výroky o tom, že nepokorný rozum je projevem pýchy. Řekl jsi to v souvislosti s novověkou variantou lidské namyšlenosti: moderní člověk si leckdy myslí, že zcela pochopil svět, že sám je jeho vrcholem, a dodals, že však život je ze samé své podstaty nekonečně a tajemně mnohotvárný, a není tudíž žádným centrálním mozkem ve své plnosti a proměnlivosti obsáhnutelný a neplánovatelný.

Souhlasím: přestane li filosofie setrvávat u tázání a přestane li hledat, ztratí sama sebe, svou identitu, a nebezpečně se promění v ideologii. Jakkoli je filosofie věděním celkovým, smí být vždy jen účastníkem v celku tomuto celku otevřeným, nikoli svrchovaným majitelem definitivního náhledu.

Ty na to, že vědomí širších souvislostí — a to je přece směřováním, ba posláním filosofie — nesmí mít nikdy podobu utopicky pyšného přesvědčení, že člověk může být majitelem celé pravdy o všech souvislostech, ale že musí naopak vyrůstat z hluboce pokorné úcty k nim a k jejich tajemnému řádu.

Název edice: Filosofie
ISBN: 80-86057-07-0
Rok vydání: 1999
Info (vazba, počet stránek): brož., 56 s.